Navigátor sestřelený 21.7. 1944 v bombardéru B-24G Liberator 42-78306 "Porky" nad severočeským městem Teplice
Při Jamesově vstupu do armády v roce 1941 už Dustonovi bydleli na předměstí Bostonu v Roslindale na 121. Hewlett street. V roce 1943 dokončuje v Texasu kurz a stává se navigátorem bombardéru s hodností 2d lieutenant a byl odvelen do Evropy.
 |
 |
V pátek 21.července 1944 vzlétlo z italské základny Stornara a dalších jihoitalských vojenských USAAF celkem 362 bombardérů. Cílem bylo bombardování vybraných oblastí západní a střední Evropy. Jedním z úkolů bylo bombardování území Říšské župy Sudety a areálu chemického komplexu Sudetenlandische Treibstoff-werke AG v Záluží u Mostu – tehdy Maltheuern bei Brüx.
Vyráběl se zde syntetický benzin pro německou armádu, což z komplexu udělalo strategicky významné místo. Kvůli špatné viditelnosti při přeletu Alp se řada posádek rozhodla bombardovat náhradní cíle v severní Itálii. Nad rafinérií se proto dostalo "jen" 143 amerických bombardovacích letadel. Špatné počasí platilo nejen na američany, ale i na německé stíhače, kteří se toho dne vůbec neukázali. Osud rafinérie byl tedy v rukou protiletadlového dělostřelectva - Flaku. Toho ušmouraného dne mu za obět padla 4 americká letadla.
Jedním z nich byl letoun B-24G Liberator ("Porky" 42-78306) ze 456. bombardovací skupiny, který dostal zásah nad Teplicemi. Letoun už měl odhozené bomby a byl na cestě zpět na základnu. Po zásahu flakem se stal neřiditelným a následně se srazil s dalším Liberátorem B-24H ( "Judy Ann" 42-64501).
Trosky obou letounů se zřítili do obytné části města. Porky dopadl pod Písečným vrchem a Judy Ann u továrny Zeiss-Werke, dnešní Somet.
I když se části letců podařilo z trosek obou letounů vyskočit, bilance byla tragická. 14 američanů zemřelo a jen 4 přežili. Část letců, kterým se podařilo včas vyskočit, zajal na místě jejich dopadu zfanatizovaný dav, který letce ubil k smrti. Jednoho američana zastřelili příslušníci Reichsarbeitdienstu a jednoho nešťastníka příslušníci Schutzpolizei přivázali k automobilu a v ulicích Teplic ho usmýkali k smrti.
Samotné rafinerii v Záluží, kde se vyráběl syntetický benzin z hnědého uhlí, nálet příliš neublížil. Bomby totiž většinou dopadly na přilehlé tábory zahraničních dělníků a válečných zajatců, přičemž připravily o život 195 lidí.
Duston měl štěstí a po opuštění letadla na padáku a bezpečném přistání byl zajat společně s dalšími třemi letci, kterým se podařilo přežít. Jednalo se o S/Sgt Leo A. Powella a F/O J. N. Dingwalla ( oba z letounu Judy Ann) a 1st. Lt. S. H. Brookse ( z letounu "Porky"). Z pozdější výpovědi Leo Powella vyplývá, že po zajetí byla skupinka odvezena "do města poblíž Mostu" a následně do zajateckého tábora pro spojenecké vojáky ve Frankfurtu nad Mohanem. Zde byla skupinka rozdělena a důstojníci odvezeni do tábora Stalag Luft 1 u města Barth v severním Německu.
Posádku Dustonova letounu B-24G Liberator 42-78306 "Porky" tvořili:
Pilot - 1st Lt Sidney H. Brooks (POW)
Copilot - 2nd Lt Roy S. Dubs (KIA)
Navigator - 2nd Lt James J. Duston (POW)
Bombardier S/Sgt Robert M. Gafner (KIA)
Right Waist Gunner - T/Sgt Edward W. Broom (KIA)
Nose Gunner - S/Sgt Andrew R. Smith (KIA)
Top Turret Gunner - S/Sgt Arthur P. Arseneaux (KIA)
Ball Turret Gunner - S/Sgt Carl Ezuck (KIA)
Tail Gunner - S/Sgt George B. Youngquist (KIA)
James J. Duston zemřel 1.září 1973 ve věku 54 let. Jeho žena Mary C. zemřela o necelé dva měsíce později v říjnu 1973. Bylo jí 48 let.
RIP Dustonovi